Tak tohle čekal asi málokdo. Hráči Dynama České Budějovice udělali rázný krok k návratu mezi prvoligovou elitu vítězstvím na půdě dalšího aspiranta na postup, Hradce Králové. Následovala ale menší trhlinka v mozaice kouče Františka Cipra, když jeho svěřenci přijeli s prázdnou ze Žižkova. Po povinné výhře na d Kunovicemi přišlo další zakopnutí. E.ON stadion doslova vykradlo “béčko“ pražské Sparty. „Chtěli jsme vyhrát za každou cenu, což se bohužel nepovedlo. Navíc jsme těsně před koncem dostali gól, takže to je špatné,“ soukal ze sebe po zápase jeden z nejlepších domácích hráčů Ivan Dvořák.
Pro Dynamo České Budějovice to bylo zvláštní odpoledne. Turnikety se protlačilo přes tři a půl tisíce zvědavců, což je letos pro Střelecký ostrov silný nadprůměr. Vše nasvědčovalo tomu, že z černých mraků nad jihočeskou metropolí by mělo pršet snad týden vkuse. Ani to se nestalo. I přesto odcházeli domácí hráči z velikonočního duelu se sklopenou hlavou. „Byl to vyrovnaný zápas, v kterém mohla vyhrát Sparta stejně jako my,“ řekl po zápase Ivan Dvořák.
Jeho výkon vyvstal z šedého průměru českobudějovických barev jako ten světlejší. Dynamo nepůsobilo jistým dojmem již od úvodního hvizdu. Jeho hráči si sice v prvním poločase vytvořili pár slibných šancí, ale ani jedné se nedalo přiřknout přízvisko vyložená. Postupem času Sparta srovnávala krok a následně začala i nebezpečně kousat. To se v celé své nahotě projevilo hlavně po změně stran. „Ve druhé půli jsem vsadili hodně na útok, protože jsme chtěli vyhrát za každou cenu, což se bohužel nepovedlo. Navíc jsme těsně před koncem dostali gól, takže to je špatné. Nic víc se k tomu říct nedá, prostě špatné,“ klopil zrak Dvořák.
Od mužstva trenéra Františka Cipra to nebyl nikterak přesvědčivý výkon. Nutno ale podotknout, že Spartu zdobila vysoce účelná hra. Když už se povedlo domácím protlačit na dostřel Zdeňku Zlámalovi, spojila se českobudějovická nepřesnost s pražským štěstím a bylo vystaráno. „Šance jsme si vytvořili, akorát se nám je nedařilo proměnit. Měli jsme tam dokonce tři velké závary, kdy jsme to pokaždé dávali z pětky, ale ani jednou se nám to tam nepodařilo protlačit. V těchto situacích se zápas možná lámal a my prostě gól nedali a naopak ho dostali,“ hledal hlavní příčiny nezdaru řízný středopolař.
Čas plynul jako voda a to hrálo samozřejmě do karet hostujícímu celku, který se v závěru nenamáhal s nějakým přehnaným útočením a spoléhal pouze na brejky, které se ukázaly být smrtící. „Každý asi viděl, že ve druhé půli soupeř chodil do naší otevřené obrany. Přesně na tohle oni čekali a vyšlo jim to.“ Letenská záloha předvedla v neděli vysoce koncentrovaný výkon, za který si rozhodně zasloužila bodovat. To, že si odvezla z jihu Čech tři body, ale vzhledem k vývoji zápasu příliš pozorovatelů nepřekvapilo. „Hráli dobře, ale my jsme věděli, že to nebude lehký soupeř. V tomhle bych chybu neviděl. My jsme prostě měli hned v první půli dát branku a myslím si, že kdybychom vedli 1:0, tak to dotáhneme v pohodě do vítězného konce. Bohužel se to nepovedlo,“ neskrýval zklamání sedmadvacetiletý defenzivní záložník.
Je jasné, že po takovéto prohře se bude těžko usínat. Tři domácí zápasy v řadě měly znamenat podle mnohých devět bodů pro Dynamo. Minimálně o tři už je ale ochuzeno. „Od nás se čeká ve všech zápasech, že vyhrajeme. Je to sice těžké, ale to se nedá nic dělat. My se s tím musíme vyrovnat, když chceme postoupit do první ligy,“ nedělá si žádné alibi bývalý hráč Synotu či pražských Bohemians. „Už kvůli tomu si myslím, že nás tento zápas nikterak nepoznamená. Ztratili jsme tři body, které musíme zase získat. Vyhrát doma s Brnem a přivézt je z Olomouce a bude to zase dobré,“ neztrácí víru Ivan Dvořák.

Domácím fotbalistům nebylo po prohraném zápase se Spartou vůbec do řeči. I porážky ale k životu a obzvláště sportu patří. Favorizované Dynamo zakolísalo a přenechalo plný počet bodů Letenským. „Takovýto zápas se těžko hodnotí. V první půli to nebylo zase tak špatné, byly tam i náznaky dobrých šancí, ale nevyšlo to,“ rozpovídal se ochotně David Homoláč.
„Druhou půlku si myslím, že Sparta hrála hodně dobře. Krátké přihrávky a rychlé kombinace do brejků, což jim vycházelo. Hlavně s tím jsme měli plné ruce práce,“ přiznal dlouholetý bek Hradce Králové. „Nakonec nám dali gól takovou šmudlou, kdy to brankáři skočí před nosem. Je to určitě škoda, ale my se z toho musíme oklepat. Sami jsme si to pokazili, tak to musíme i sami napravit, nic jiného nám nezbývá.“
Těžko předvídat, jak by se zápas vyvíjel, kdyby alespoň jeden ze tří závarů před Zlámalovou brankou skončil gólem. Několikrát míč pobíhal po velkém čtverci sparťanů jako postřelená slepice, ale domácí ho ne a ne dostat za čáru. To samé se však stalo několikrát i na straně druhé, a k vidění tak byl chvílemi spíše hurá fotbal, nežli nějaká řádná kopaná. „Myslím si, že první půlku jsme byli mírně lepší my a druhou zase oni. Šlo ale prostě o to, že Sparta dala jeden gól a my žádný. To bylo ze všeho nejdůležitější,“ nehledal v duelu žádné složitosti stoper Dynama.
V prvním poločase se hosté spoléhali spíše na nakopávané balony. Po obrátce ale změnili styl a rychlá kombinační hra na hodnou chvíli zaskočila českobudějovické hráče. Když se k tomu ještě velmi záhy přidaly efektní vložky v podobě smrtících brejků, bylo všem jasné, které mužstvo v tu chvíli směřuje k lepšímu cílu. „Myslím si, že jsme byli připraveni na jejich hru a třeba v první půlce jsme s tím neměli, až na jeden závar, téměř žádné problémy. Do druhé půlky to trochu změnili, a ty brejky, na které začali hrát, jim hodně vycházely. Často chodili dva na jednoho, což se nám ale povedlo ubránit a paradoxně jsme dostali gól z takového závaru a trochu šťastné střely,“ krčí rameny Homoláč.
Poslední dvacetiminutovka hry se nesla v jednoznačném duchu. Jihočeši, jejichž hra byla přeplněna nepřesnostmi, bušili na zavřená sparťanská vrata. Na druhé straně byla prázdná polovina hřiště, do níž vtrhávali natěšení hosté. „Já si myslím, že jsme se až zase tak bezhlavě nehnali do útoku, ale soupeřům prostě vycházely ty brejky, které se nám moc nedařilo zastavovat na jejich půlce ani za cenu faulů.“ Přehnaný tlak na tým si podle Davida Homoláče nikdo nesmí připustit. „Tady jde o to, že pokud chceme postoupit, tak domácí zápasy bychom měli určitě zvládat. Všichni ví, že tři zápasy na domácím hřišti v řadě není nic jednoduchého,“ tvrdí zkušený velitel českobudějovické obrany.
To, co teď na jihu Čech asi nejméně potřebují, je skepse. Je jasné, že ze tří domácích utkání už Ciprova eskadra nevybojuje plný počet bodů. Vzhledem k tomu, že Kladno zaváhalo doma s Drnovicemi a Hradec pouze remizoval s rezervou Olomouce, neznamená nedělní prohra tragédii. „Stalo se. Teď už se to nedá vrátit a my zase musíme koukat před sebe. V první řadě bychom měli na tohle zapomenout, prostě dnešním večerem to shodit ze stolu a ihned se soustředit na Brno a porazit ho,“ burcuje David Homoláč.