Zápas Jihlava - SK Dynamo

Nad Jihlavou se snášel sníh, když místní starší dorost přivítal stejně mladé fotbalisty z Českých Budějovic. Hosté, posíleni skupinkou fanoušků Motoru, kteří se přišli rozfandit před večerním barážovým utkáním, chtěli navázat na vítězství v úvodním jarním kole a posílit tak svou naději na setrvání v soutěži. Nejzajímavější okamžiky zápasu byly k vidění na jeho začátku, tedy ještě v době, kdy si Motoráci rozehřívali v bufetu hlasivky teplým lahvovým Ježkem. Nejprve v 5. minutě podcenil Vršecký centrovaný míč z přímého kopu a potom jen sledoval, jak kožené slunce těsně míjí jeho branku. O tři minuty později si dvacet metrů od jihlavské brankové čáry postavil k přímému kopu míč Příhoda a tvrdou ranou trefil levou tyč, na odražený míč číhal Komárek, který ho nekompromisní střelou uklidil do sítě poblíž tyče pravé - 0:1.

Vrcholný zážitek utkání ale připravil nešťastný domácí gólman Krupica. V 15. minutě si stáhl ze vzduchu pro sebe lehký centr, všichni se už v předtuše jeho dlouhého odkopu otáčeli na druhou stranu, když se najednou z nepochopitelných důvodů brankář jal předvést číslo, za které by sklidil potlesk v jakémkoliv cirkuse. S míčem v rukavicích předvedl několik dlouhých vteřin nekontrolovatelných pohybů, jakoby zasažen elektrickým proudem se zmítal kolem osy X, Y i Z, až nakonec hodil balon za sebe před překvapeného Schöna, který ho snadno posunul do opuštěné brány - 0:2.

Naopak pěknou fotbalovou chvilku připravil domácí Šplíchal v 18. minutě, když se po srážce dvou budějovických hráčů prosmýkl na dostřel, ale finále už nebylo tak povedené, jako předcházející sólový běh. Střela mířila tři metry vedle Vršeckého brány. Po standardní situaci o nemnoho sekund později střílela technicky z voleje na zadní tyči připravená jihlavská černá perla Geberselassie, ale ani on netrefil vytoužený obdélník. Ještě blíže ke gólu byl po půlhodině hry domácí Křivánek, když si naběhl na střílený centr a hlavou minul jen o vlásek. Pojistit vedení se rozhodl dvě minuty před poločasem Příhoda, který předvedl ukázkový sprint podél levé pomezní čáry, poté zamířil k brance, z posledních sil vyslal i ostrý projektil a Krupica musel vyrážet na roh. Jihlavský brankář po tomto rohu zaváhal, ale Kosobudovi střela nesedla. Do kabin se šlo za dvoubrankového vedení hostí a za čtvrt hodiny se už vycházelo ven za doprovodu dostatečně rozehřátých fanoušků Motoru.

Dynamo se po přestávce soustředilo na udržení tříbodového výsledku a pohlednost vystřídala účelovost. Nad umělou trávou se míč pohyboval jako dělové koule, zřídka se stalo, že si dlouhými výkopy míč vyměnili i oba brankáři. Přesto se našly zajímavé okamžiky, ten první hned dvě minuty po přestávce, kdy po akci Weinharda špičkou kopačky přestřelil Příhoda. V 53. minutě se mohlo zdát, že hráči v černobílém vyšli vstříc hokejovým fanouškům a předvádějí ukázkové padání do střel. Jenže Komárek a Toncar neulehli v pokutovém území ze své vlastní vůle, bylo to poté, co o sebe křísli hlavami. Rozhodčí přesto nechal pokračovat, a tak mohl Janíček vyslat střelu, která tečována skončila za zády Vršeckého - 1:2.

Vstřelený gól postavil domácí na nohy a vyrovnání na pár okamžiků viselo ve vzduchu. Velkou šanci měl v 68. minutě Šplíchal, ale v sobotu nepříliš jistý Vršecký se tentokrát vyznamenal. Potom už ale hosté jakékoliv komplikace nepřipustili. V 82. minutě měl pojistku na noze Mašek, když mu po krásném pasu za obranu nabil Toncar, ale zakončení postrádalo parametry střely. Lépe, ale také nepřesně, pálil po rohu z otočky Kosobud. V minutě 87. Schön zprava na zlatém podnose předložil Příhodovi, jenže ani jemu rána nesedla. Aby si mladíci z Budějovic na konci mohli vychutnat pořádnou děkovačku, schovali si třetí branku až na samotný závěr. V nastaveném čase Toncar pláchl kolem domácích obránců, skluzem poslal balon napříč pokutovým územím a rozběhnutý Průša odstartoval zaslouženou černobílou euforii - 1:3.
evald

Ohlasy trenérů

Jiří Vlček, trenér: "Řekl bych, že prožíváme období snů. Když jsem si plánovali sezónu, tak jsme říkali, že bychom chtěli vyhrát se Slováckem a kdybychom udělali v Jihlavě bod a následně to potvrdili doma, tak bychom byli z toho nejhoršího venku. Trenérovi se po takovém zápase hovoří dobře, protože už po čtvrthodině jsme vyhrávali 2:0, hru jsme měli ve své moci. Škoda, že potom přišla určitá nervozita ze strany brankáře, který nebyl schopen jeden centr, který mu šel do vápna, uhrát. Následně bylo vidět, že ta obava z centrovaných míčů tam je. Nakonec jsme také ze standardky ve druhém poločase dostali góla, i když si myslím, že to rozhodčí mohl přerušit, protože tam leželi dva naši zranění hráči. Ale klobouk dolu, po tom gólu, který jsme dostali, jsme soupeře k ničemu nepustili, naopak jsme se ještě do několika šancí sami dostali, nakonec jsme jednu z nich i proměnili. Koncovka se nám povedla i se Slováckem, takže je vidět, že mužstvo je velmi dobře připravené kondičně, protože dokážeme přehrávat soupeře v závěru utkání.

Je pravda, že když vedete 2:0 po čtvrthodině, tak to ty kluky zaskočí. Přiznám se, že i já jsem přemýšlel, co s tím vlastně udělám, abychom to udrželi. Je třeba si uvědomit, že na hřišti proti zkušeným domácím, kteří zde mají posily ze Slavie a většina jich je 86. ročník, hráli za nás čtyři kluci 88. ročník. V tom dorostu jsou dva roky hodně znát, ale třeba Tischler nebo Weinhard to zvládli skvěle. Měli jsme i trochu štěstí, to je potřeba přiznat.

Pochvalu si za dnešek zaslouží všichni, ale nejtěžší úlohu měl asi Tischler při bránění toho dlouhého útočníka a zhostil se jí velice dobře. Výborně zahráli i oba dva Josefové, Příhoda i Komárek. Byl to kolektivní výkon podložen těmito třemi hráči. Nechtěl bych ale zapomenout ani na Švece, kterému nevyšel první zápas a uvažovali jsme o změně, ale on potvrdil, že si důvěru zaslouží. Máme nyní vykrystalizovanou sestavu, ale v úterý odjíždějí na kvalifikaci Vršecký, Švec a možná i Weinhard, takže budeme chtít asi důležitý zápas se Zlínem odložit. Pokud by chyběli jen ti dva, tak bychom to asi dokázali nahradit."