Fotbalisté Českých Budějovic inkasovali v dosavadních čtyřech kolech pouze tři góly, čímž se řadí k nejlépe bránícím týmům Gambrinus ligy. Velkou měrou se na kvalitní defenzivě mužstva podílí i záložník Ivan Dvořák, jehož hlavním úkolem je zastavovat útočné akce soupeře. Svou tvrdostí a bojovností dokázal fotbalista tvrdý jako žula nejednou donutit své spoluhráče k vyšší aktivitě a když už jednou ve středu zálohy chybí, dostanou všichni hráči soupeře daleko větší prostor. Jeho nenahraditelnost se letos ukázala především v zápase s Brnem, kdy se po jeho vynuceném střídání dostal hostující tým do hry a naopak Dynama nedokázalo vůbec využít početní přesilu a do samého závěru bojovalo alespoň o bod za remízu 0:0. Lehké zranění lýtka ale fotbalistu s přezdívkou "pitbull" nemohlo zastavit a v posledním zápase proti Mostu opět Ivan Dvořák bořil všechny útoky, které se středem hřiště na bránu Jihočechů hrnuli.
Máte za sebou čtvrtinu podzimní části. Jaká zatím panuje v týmu nálada?
Před zápasem v Mostě příliš velká spokojenost s výsledky pochopitelně určitě nebyla, ale na druhou stranu jsme věděli, že je teprve začátek sezony a snažili jsme se nemít hlavy moc dole a rozhodně v našich řadách nevládla žádná panika. Měli jsme celkem těžký los a ty výsledky nakonec nejsou zas tak špatné. Prostě máme po čtyřech zápasech pět bodů, které mají svou hodnotu.

Zápas s Libercem nebyl ideálním vstupem do sezony, že?
To asi ne, ale je vidět, že Liberec má vynikající mužstvo, které má po čtyřech zápasech dvanáct bodů. Myslím si, že jsme s nimi nesehráli špatný zápas. Udělali jsme prostě dvě chyby, za které nás potrestali.

V dalším domácím duelu s Brnem už byl herní projev o poznání lepší, ale opět to na tři body nestačilo…
Brno stejně jako my před tím nedostalo gól, takže to taky nebude úplně slabý tým. Myslím si, že v prvním poločase jsme je zatlačili, hráli jsme na jednu branku, ale jak už to tak bývá, druhý poločas už byl o něco horší. Nevím, jestli nám už třeba nedocházely síly, protože první poločas jsme opravdu hráli na doraz a chtěli to rozhodnout.

Paradoxně právě vy jste měl v obou úvodních domácích zápasech největší šance. V zápase s Libercem vás vychytal gólman Čech a poté měl gól na hlavě i v zápase s Brnem, souhlasíte?
Asi ano, daleko více mě ale mrzí šance v zápase s Brnem. Netrefil jsem branku z jasné pozice, když jsem to měl na hlavě. Před tím se Karel (Karel Poborský – pozn. autora) perfektně prosadil, dal mi skvělý centr, ale já to nedal. Ještě jsem si říkal, že takhle přesně to udělá, odhadl jsem to dokonale, ale gól jsem nedal, což byla veliká chyba.

Ještě před tím jste hráli na půdě Olomouce. Komentáře hovořily o tom, že jste byli v zápase lepším týmem než domácí, jinde napsali opak. Jak vypadalo utkání z Vašeho pohledu?
Přivezli jsme bod a ten je rozhodně cenný. Zápas byl hodně srovnatelný právě s domácím duelem s Brnem, akorát v opačném gardu. Ze začátku si Sigma vytvořila docela velké šance a většinu prvního poločasu byla lepší. Ke konci půle už jsme si vtvořili šance i my, jednu ze standardky a jednu ze hry. Druhý poločas už byl naprosto vyrovnaný, Olomouc se k ničemu nedostala a my jsme měli brejky, z nichž jsme mohli při troše štěstí rozhodnout.

Oproti prvnímu kolu se v posledních zápasech změnila stoperská dvojice. Namísto Jiřího Skály hrál David Homoláč. To vy, jako defenzivní záložník, asi vnímáte, ne?
Trochu to vnímám, ale oba to jsou zkušení hráči, jak Houmr, tak Skalka, takže ve spolupráci by neměl být problém. Už v přípravě se to hrálo tak, že se kluci v obraně točili, takže to není nic hrozného, a i když Skalka teď nehraje, tak je to kvalitní bek, který ji připraven naskočit na kraj nebo doprostřed.

Stejně jako obraně, nevyhnuly se drobné úpravy ani záložní řadě, kde Karel Poborský začal v prvním kole ve středu a v dalších zápasech hrál spíše zprava, kde se mu dařilo více…
Vždycky je to věc trenéra. Já myslím, že to konzultuje i s Karlem. Já to nějak zvlášť nevnímám. Snažím se hrát to svoje, vybojovat co nejvíc balonů a co nejmíň jich zkazit. To druhé se mi příliš nedaří, ale snad to bude lepší. (smích) Jestli tam ale nastoupí Karel nebo Láďa Volešák, tak já to nijak zvlášť neberu. Karel je samozřejmě výjimečný hráč, ale myslím si, že ty zápasy, které odehrál na kraji, byly lepší. Zvláště s Brnem bylo markantní, že se dokáže prosadit jeden na jednoho a dát přesný centr před branku, což potřebujeme.

Čeká vás další domácí utkání. Soupeřem vám bude tentokrát mužstvo Slovácka, v němž jste vy působil. Půjdete do zápasu se zvýšenou motivací?
Stoprocentně. Určitě něco slíbím klukům, ale ve Slovácku se mnou působil i Bury (Jakub Bureš – pozn. autora), tak doufám, že mi s tímto pomůže.

S největší pravděpodobností proti vám nastoupí v sestavě Slovácka i Martin Vozábal…
Určitě mu něco napíšu a dám mu jasně najevo, že to tady bude muset devadesát minut vydržet, že ho rozhodně šetřit nebudu. (smích) Vypadá to, že budu hrát na něj, tak se má na co těšit.

Martin Vozábal byl dlouholetou ikonou Dynama. U některých lidí byl oblíben, u jiných méně. Jak myslíte, že ho přijmou diváci, až vyběhne na trávník jako soupeř Jihočechů?
Já si myslím, že to bude, jak říkáte, půl na půl. Někdo mu zatleská, někdo na něj bude pískat. Já si ale myslím, že Martin nám tady hodně pomohl při postupu do ligy. Potom se rozhodl pro změnu prostředí, dopadlo to, jak to dopadlo. Každopádně je to škoda, protože to je vynikající fotbalista.

Do zápasu se Slováckem jdete asi s jasným cílem, že?
Rozhodně, tři body! Teď máme doma v tabulce pravdy mínus pět bodů, takže rozhodně musíme vyhrávat.