To jméno není fanouškům Dynama neznáme. Objevovalo se na soupisce prvoligového A-týmu v devadesátých letech minulého století. V letošní sezoně už se na scéně jméno Daniel Kerl objevuje znovu. Devatenáctiletý brankář vtrhl do dospělého fotbalu s vervou. Stabilně chytá za B-tým divizi a v posledním utkání A-týmu před pauzou dokonce usedl na prvoligovou lavičku a v Mladé Boleslavi, když kryl záda Jaroslavu Drobnému.

„Byla to skvělá zkušenost. Je to prostě něco jiného, než když ligu sledujete z tribuny. Člověk je víc vtažený do hry a vlastně musí být pořád připravený, kdyby se něco stalo,“ vzpomíná na zápas ve městě automobilů benjamínek v českobudějovickém týmu Daniel Kerl. „Ale k tomu, abych musel do hry, blízko nebylo. Nemuseli jsme řešit žádný problém,“ dodává vzápětí.

Svou účastí na zápase dokázal hned na začátku své kariéry vyrovnat svého tátu. Ten si sice ligový start nepřipsal, ale na lavičku prvního týmu Dynama se dostal i on. „Tuším, že to bylo proti Hamburku,“ připomíná Daniel Kerl utkání, kdy se v roce 1994 na jihu Čech představil německý tým a Dynamo po dvou gólech Vyskočila vyhrálo v letní pohárové soutěži Intertoto Cup 2:1. Kerl měl tehdy silnou konkurenci. Branku Dynama po několik sezon ovládal slovenský gólman Peter Holec a v tom období se tu vystřídali i brankáři jako Radek Černý nebo Jaromír Blažek.

A z rodokmenu je tak vidět, že brána se u Kerlů dědí z otce na syna. „Táta chytal, děda chytal a já jsem si jako malý také stoupl do branky a už jsem tam zůstal,“ popisuje odchovanec Dynama, který do klubu přišel hned od přípravkových kategorií a s výjimkou krátkého hostování v Roudném to dotáhl až do dospělého fotbalu.

Ještě loni chytal za dorost. V letošním ročníku jako brankář divizního B-týmu vstoupil mezi dospělé a hned za sebou zanechal výraznou stopu. Na úvod totiž vychytal nulu na horké půdě Klatov. Poté přidal nulu v Chebu a gól dostal až ve svém třetím vystoupení proti Doubravce. „Za stavu 5:0 minutu před koncem už asi naše soustředění nebylo stoprocentní. Hráč soupeře na mě šel ze strany a propálil mě. Mrzelo mě to, protože by to byla další nula. A s tím, aby nedostali gól brankáři do brány chodí, ale takový je život,“ popsal svou první inkasovanou branku mezi dospělými Daniel Kerl.

Čísla má ale i tak velmi dobrá. Za B-tým letos odchytal pět zápasů a hned ve třech z nich gól nedostal. V Mariánských Lázních například chytil i dvě penalty v rozstřelu, ale i to na výhru bylo málo. „Na první sezonu mezi chlapama jsem se připravoval a jsem rád, že začátek vyšel týmu i mě. Loňský rok jsem chodil na tréninky a sem tam na lavičku B-týmu, ale ostré starty jsem si připsal až nyní. Oproti dorosteneckému fotbal je ten divizní silovější. Dá se i říct, že souboje ve vápně mnohem víc bolí,“ pousměje se Daniel Kerl.

Mladý gólman si nestaví žádné vzdušné zámky. Snaží se poctivě připravovat. „Nemám vyloženě nějaký cíl, který bych si letos chtěl splnit. Jdu postupnými kroky. Snažím se poctiově trénovat a zlepšovat se a koukat přitom na následující zápas,“ vypráví. Učit se má od koho. Na trénincích béčka ho připravuje zkušený Zdeněk Křížek, který po uplynulé sezoně ukončil dlouholetou hráčskou kariéru. Když trénuje s A-týmem, je pod dohledem bývalého reprezentačního gólmana Jaroslava Drobného. „Jsou to skvělé zkušenosti, které mi mohou hodně dát,“ netají Daniel Kerl spokojenost s tréninkovou náplní v Jihočeském klubu.

Aktuálně má stejně jako další hráči soutěžní utkání zapovězená kvůli epidemii koronaviru. „Je to pro nás všechny složitá situace, ale dá se to zvládnout,“ říká, ale zároveň dodává, že už se těší, jak se postaví do branky v soutěžním utkání.