O špatném úvodu do druhé půle…
Samozřejmě jsme nechtěli být tak pasivní, jak jsme byli. Chtěli jsme pokračovat ve hře, kterou jsme předváděli v prvním poločasu a kluky jsme na to upozorňovali. Zalezli jsme zbytečně. Blok byl hodně zatažený a soupeř nás díky tomu dostával pod tlak. Je to o nějakém sebevědomí hráčů. My se ale báli o výsledek a vítězství jsme Zlínu darovali. Myslím si, že jsme schopní to sehrát úplně jinak.
O první inkasované brance…
Hráče jsme upozorňovali na rohové kopy soupeře, protože jsme věděli, že je v tom Zlín silný. Dostali veškeré informace. Pak je to o zodpovědnosti a nasazení jednotlivých hráčů. Byl tam hlavičkující hráč na první tyči a pak to dokázali dohrát na zadní. Zlín byl efektivnější a své šance přetavil v góly.
O druhé inkasované brance…
Soupeř nás potrestal po naší triviální věci, kdy jsme špatně sehráli standardku. Využili brejkovou situaci a zápas tím rozhodli. Dojeli jsme na to, že jsme neproměnili své vypracované příležitosti, kterých jsme měli docela dost. Bylo to už po rohu v první půli nebo i ve druhém poločase.
O premiéře Micka Van Burena…
Dokázal udržet míče vepředu a měl tam i sprintové náběhy za obranu. Byl to jeden z mála hráčů, co se snažil udržet balon a hned se ho nezbavoval. Jinak jsme se dost zbavovali zodpovědnosti. Míč jsme příliš nepodrželi.
O možné nervozitě vzhledem k dlouhé sérii bez vítězství…
Nervozitu jsem z hráčů necítil. Věděli jsme, o co hrajeme i jak jsme hráli v minulých zápasech. Měli jsme doma těžké soupeře, kteří hrají poháry, a venku jsme třikrát remizovali, což nebylo špatné. Měsíc se navíc nehrálo. V týdnu kluci pracovali poctivě a byli natěšení. Herní praxe sice chyběla, ale to je pro všechny stejný. Na to se vymlouvat nemůžeme a nebudeme.
