Podzim strávili na hostování ve středočeském Zenitu Čáslav. Jejich osud byl však rozdílný. Zatímco Michal Skopalík byl vcelku spokojený a bude v druholigové Čáslavi pokračovat i na jaře, Josef Příhoda se po nevydařeném půlroce vrací zpět na jih Čech a do zimní přípravy nastoupí v českobudějovické rezervě. Uvnitř článku vám přinášíme podrobnou zpověď obou mladých záložníků.

Michal Skopalík, 22 let, defenzivní záložník


Kariéra rodáka z Lutína je zatím velice pestrá. Na Hané působil i ve známé Sigmě Olomouc, aby se pak přes Lipovou vydal do Českých Budějovic. Na jih Čech Michal Skopalík (na snímku uprostřed) přišel ještě v dorosteneckém věku v zimě 2004. Na podzim téhož roku se pak vrátil znovu na Hanou, když hostoval v HFK Olomouc.

Přestože byl v letech 2004 – 2005 zapsán dokonce i na soupisce A-mužstva Dynama, neodehrál za něj ani jednu minutu. V posledních sezonách válel za třetiligovou juniorku. V létě letošního roku se však vydal sbírat zkušenosti do druholigové Čáslavi.

Všechno klapalo

Začátek nebyl zrovna jednoduchý. „Měli jsme úplně od základů nově poskládaný mančaft a hlavně se tak sehrávali,“ vzpomíná na úvod sezony. On sám ani nepatřil do základní sestavy. Zlom přišel po čtyřech odehraných zápasech. „Pak už jsem pořád hrál v základu a všechno klapalo,“ libuje si.

V 8. kole se Skopalík dokonce zapsal i do střelecké listiny. Moc radosti ale ze vstřelené branky přesto neměl. Trefa záložníka, pro svou visáž často přezdívaného jako „Guti“, podle stejnojmenného záložníka Realu Madrid, jeho týmu totiž mnoho nepomohla. Zenit s Bohemians Praha nakonec doma prohrál 2:3.

V modrobílém dresu dvaadvacetiletý hráč nastupoval na pozici defenzivního záložníka. V součtu s tím, že na tomto postu dostával skutečně i dostatek prostoru, panuje s podzimem spokojenost. „Spokojen jsem určitě nadmíru. Hrál jsem hodně a i mužstvu se až na pár výkyvů dařilo,“ svěřuje se.

Čáslav po polovině soutěže obsadila osmou příčku tabulky. A Michal Skopalík by v barvách Zenitu měl působit i na jaře. „Zatím jsme se tak domluvili, jsem tam totiž opravdu spokojený. V Čáslavi je dobrá parta a vše tam funguje, jak má,“ říká o svém středočeském působišti. „Rozhodně to je pro mě přínosnější, než abych hrál v Dynamu za béčko třetí ligu,“ dodává blonďatý fotbalista.

Josef Příhoda, 21 let, ofenzivní záložník


V trochu opačné roli se nacházel o rok mladší Josef Příhoda (na snímku vlevo), který na Kutnohorsku taktéž jako Skopalík hostoval. Na rozdíl od něj ale vydatnou porci zápasů neodehrál. „Nejsem spokojený, dá se říct, vůbec. Kromě prvního zápasu jsem tam totiž nehrál,“ utrousí na úvod.

Od začátku zápasu pak už naskočil pouze v pohárovém utkání proti Liberci. Začátek angažmá se přesto vyvíjel slibně. „V přípravě jsem na tom postu ofenzivního záložníka hrál, pak ale vesměs rozhodlo to, že přišel Michal Dian. Ten už má zkušenosti i z ligy a hrál prostě on. Navíc hrál dobře, a tak nebyl důvod nic měnit,“ říká trochu sklesle.

Josef Příhoda si sice párkrát zahrál za B-tým Čáslavi, ale to o soutěžním utkání ani skoro nelze mluvit. „Rezerva tam hraje I.A třídu. Dvakrát jsem si tam za ní strčil, ale to bylo opravdu spíš jen pro pobavení,“ objasňuje.

Přestože se svou pozicí tedy nemohl být spokojený, fotbalové zázemí v Čáslavi považoval na dobré úrovni. „To bylo vše v pořádku,“ tvrdí. Horší to už ale bylo po mimofotbalové stránce. „S Michalem Skopalíkem jsme tam bydleli na takové ubytovně. Měli jsme ale jen jednu místnost bez kuchyňky. Nemohli jsme si tak například ani nic uvařit.“

Stravování proto probíhalo výhradně po restauračních zařízeních. „A to po chvíli začne být otravné,“ líčí své pocity. Bez ohledu na závěr sezony se tak vrátil na jih Čech. „Asi posledních čtrnáct dní jsem už trénoval tady s béčkem,“ prozrazuje. Vracet se do Čáslavi se nehodlá.

Do fotbalu mám obrovskou chuť

„Zimní přípravu začnu v béčku,“ má jasno o své další budoucnosti. Pod vedením kouče Karla Musila se bude chtít opět vrátit do zápasového rytmu. „Z Čáslavi sice má odcházet celá řada hráčů, dokonce i ten Dian, ale já jsem prostě chtěl zpátky do béčka,“ vyznává se.

Půlročního angažmá na pomezí Středočeského a Východočeského kraje přesto nelituje. „Celý život jsem byl od třetí třídy pouze v Dynamu, takže se jednalo o moji první zkušenost, kdy jsem byl někde pryč,“ říká a dále pokračuje. „Dalo mi to další obrovskou motivaci. I když teď už je po sezoně, tak já na sobě cítím, že mám do fotbalu obrovskou chuť.“

Dokázat se to bude snažit na jaře v českobudějovické juniorce. Myslí ale i na vyšší mety. „U A-týmu je nový trenér, a tak se určitě chci ukázat, kdyby po mě třeba taky sáhl,“ poznamenává na závěr.