Českobudějovické Dynama v ofenzívě stále liché. Budou mít Jihočeši ještě problémy se záchranou? Vstup do jara rovná se pod Černou věží tragédii. Tyto a mnohé další, podobné titulky by se daly použít pro zprávu o aktuální situaci v SK Dynamo České Budějovice. Po ostudné prohře na půdě Brna nedokázali svěřenci trenéra Františka Cipra předvést solidní výkon ani v neděli proti Mostu. „Každý bod se počítá, a proto můžeme být rádi i za ten z utkání s Mostem. Měli jsme ale vyhrát, to je jasné“ nepřekypoval po zápase nadšením útočník Jan Holenda.
Výkon českobudějovického celku nejlépe vystihl jeho kouč na pozápasové tiskové konferenci. Kostrbatý. Od utkání Dynama s Mostem se asi nedalo čekat nic světoborného, avšak vzpomínka na to, že Jihočeši se dokázali na domácím hřišti na podzim několikrát prezentovat dobrými výkony, byla nasnadě. Jenže na jaře jako by se stále Poborský a spol. hledali. To přiznal i zkušený defenzivní hráč Jiří Skála. „Výsledek je spravedlivý. Nemá smysl si tu něco nalhávat. Pokud jde o mě, tak jsem to viděl jako vyrovnaný zápas,“ přiznal sportovně bývalý hráč Plzně, Slavie či Teplic. Odčinit debakl z Brna a získat první jarní výhru. To byly dvě výzvy a hlavní motivační složky podvědomí českobudějovických fotbalistů. Jenže v podstatě ani jednu splnit nedokázali. „Je to škoda. Určitě jsme měli vyhrát, ale bod je také přínosem. Tabulka je ohromně vyrovnaná a každý bod se počítá. Každý může být rozhodující v konečném umístění,“ našel drobné pozitivum spolehlivý obránce.

Jiří Skála nastoupil proti Mostu ne úplně tradičně na postu defenzivního záložníka, kde za normálních okolností odvádí spolehlivou práci Ivan Dvořák. Ten však do zápasu zasáhnout nemohl. Skála předvedl ve středu hřiště kvalitní výkon a dařilo se mu bourat hostující akce a nahlodávat v zárodku protiútoky Severočechů. „To, že jsem zápas odehrál na postu defenzivního záložníka, mě nikterak neomezovalo. Člověk nesmí být upjatý pouze na jeden post. Nijak to neřeším, jestli hraji na místě stopera nebo defenzivního záložníka,“ pousmál se zkušený fotbalista.

Právě on jako jeden z mála nebyl zcela zastižen střevní virózou, která se v týdnu jihočeskou kabinou prohnala. Aby nebylo zdravotních peripetií málo, tak Jiří Skála se však stále zotavuje ze zranění stehenního svalu. „Od 75. minuty to bylo pro mě spíše trápení, protože jsem to začal cítit,“ přiznává. Zápas však nakonec se sebezapřením odehrál téměř celý. Až v devadesáté minutě jej střídal Gruber. „Byla to svým způsobem hlavně poslední možnost posílení ofenzivy,“ zamyslel se Skála. Ani tato rošáda v záložní řadě už ale nepomohla Dynamu ke kýžené brance. Naopak v závěrečné čtvrthodině zahrozili ještě hosté. „Kříža nás několikrát podržel. To je třeba přiznat,“ uzavřel nepříliš veselé hodnocení Jiří Skála.


Při utkání s Mostem se poprvé představila v útoku Dynama domácím fanouškům nová akvizice. Z Liberce totiž přišel v průběhu zimní pauzy na výpomoc útočník Jan Holenda. Ani jeho aktivita však nevedla k protrhnutí střelecké smůly Dynama. „Měli jsme určitě vyhrát, protože Most se vlastně celý zápas víceméně bránil,“ všiml si Holenda. „Měli tam jen pár šancí po standardkách a jinak nic velkého. Jenže my jsme na tom nebyli lépe.“ Celé utkání se v útoku snažil a rozhodně nehrál alibisticky. Jenže ofenzivní krize jakoby se položila na celé Dynamo. Jeho útočný druh Ivo Táborský už odehrál mnoho lepších utkání v dresu Jihočechů a k lepšímu dojmu nepomohla ani po hodině hry jeho výměna za Václava Mrkvičku. „Je to velká škoda, že se nám nepodařilo dát branku. Pomohlo by to fotbalu a hlavně nám. Potřebovali bychom vstřelit gól a trochu se v ofenzívě chytit. Určitě by nás to uklidnilo,“ tvrdí liberecký útočník, který je v Českých Budějovicích na hostování.

V utkání si Jan Holenda připsal do statistik dvě střely. Obě však mířily mimo tři tyče Vaniakovy branky. Dále byl dvakrát v ofsajdu a hned třikrát vyprodukoval útočný faul. „Most měl trochu štěstí. Nám byl několikrát odmáván ofsajd, který nevím jestli zrovna opravdu byl. Ale nechtěl bych spekulovat. Na tohle se nemůžeme vymlouvat. Musíme se dívat na sebe, kde je chyba, že nedáváme góly,“ říká rázně ofenzivní hráč. Odmávaný ofsajd nakonec byl klíčovým momentem duelu. Jenže na druhé straně. Pešírův gól nebyl kvůli zdvihnutému praporku na pomezí uznán.

V závěru zápasu se hra hodně rozkouskovala a vinou nedobrého terénu a nepříliš přesné kombinace obou týmů přicházely velmi tvrdé zákroky. Hned sedm hráčů v domácím dresu dokonce vidělo žlutou kartu. „Celé utkání se hrálo ve velkém tempu, což také přineslo karty. Řešit, jestli byly oprávněné nebo ne, to bylo na rozhodčím. Ne na nás,“ tvrdí Holenda. „Měl takový metr, takže bych se tím nezabýval,“ utnul diskuze nad počínáním sudích.

Od Dynama to nebyl vydařený výkon, ale vzhledem k prohře 0:5 v Brně se dá říct, že mírné zlepšení je viditelné. „Samozřejmě jsme chtěli vyhrát a snažili se proto udělat všechno, ale nevyšlo to. Mohlo být veseleji. Na druhou stranu každý bod se počítá, a proto můžeme i za něj být rádi,“ nepropadá panice Jan Holenda. „Doufejme, že ten gól vstřelíme v příštím zápase.“ Ano, hráčům Českých Budějovic nezbývá nic jiného, než doufat, že na hřišti Slovácka se konečně na jaře trefí.