Na podzim platily v českobudějovické sestavě některé jistoty, mezi které se řadilo obsazení krajních záložníků. Jakub Pešek s Romanem Wermkem měli formu a jejich místo v sestavě bylo neotřesitelné. V případě karetních trestů zaskočil Lukáš Pouček. Avšak konkurence je potřebná a i proto Dynamo přivedlo křídelního hráče z daleké Karviné - Erika Puchela (* 15. 5. 1996). Odchovanec MFK si ve své kariéře zahrál i na Střeleckém ostrově při divoké remíze 4:4 v roce 2016. „Asistoval jsem u jednoho gólu,“ vzpomíná s úsměvem rychlonohý středopolař.
Puchel si ve svém mateřském klubu vyzkoušel nejvyšší soutěž, v 19 zápasech zaznamenal dvě branky. Na podzim probíhajícího ročníku však neodehrál v lize za áčko ani minutu. Působil pouze v juniorce, kde byl jedním z lídrů vedoucího celku moravské části Juniorské ligy. V deseti zápasech třikrát skóroval. „Chtěl jsem hrát. Moc šancí v A-týmu bych asi nedostával, proto jsem volil odchod a chtěl jsem zkusit něco nového,“ vysvětluje. „Volal mi trenér Horejš i pan Vozábal, že by o mně měli zájem. Kývl jsem. Chci týmu pomoci k postupu,“ dodává odhodlaně jednadvacetiletý reprezentant, který si za národní celek U20 zahrál pět utkání.
Také Erik Puchel přichází na jih Čech formou hostování na půl roku. V celé své kariéře oblékala nová posila Dynama na dresu číslo 7. Tu donedávna nosila v černobílých barvách klubová legenda Petr Benát. „Vím, kdo tady nosil toto číslo. Myslím, že to bude trochu posvátná sedmička. Snad s tímto číslem neudělám ostudu,“ usmíval se na závěr Puchel.
Staronovým mužem v českobudějovické kabině byl Adrián Čermák. Slovenský záložník prožil smolný rok, když odehrál jen tři soutěžní utkání. Nyní je tři měsíce po operaci vazů v koleni a je tedy zhruba v polovině rekonvalescence. „Léčení probíhá dobře. Přes svátky jsem rehabilitoval a pomalu bych mohl i začít běhat na trávě,“ prozradil slovenský sympaťák, jenž si v roce 2017 vybral smůlu snad na dlouho dopředu.
Pro Čermáka je povzbudivé, že se vrátil do českobudějovické kabiny. „Půlrok byl pro mě hodně dlouhým a těžkým obdobím. Trénoval jsem sám, kluky jsem skoro neviděl. Jsem rád, že jsem teď s nimi. Brzy se snad zapojím i do společných tréninků,“ přeje si čtyřiadvacetiletý rodák z Malacek. „V koutku duše věřím, že bych mohl stihnout jarní část. Ale uvidíme, jak se koleno bude hojit. Nechci nic uspěchat,“ přemítá Adrián Čermák.
