Patřil k nejlepším hráčům utkání. Odvedl velké množství důležité práce pro mužstvo, když odebíral balony a dokázal ustát klíčové souboje jeden na jednoho ve středu hřiště. Jaroslav Hílek patří k několika novým tvářím v mužstvu Dynama, které rozhodně v ligové premiéře se Sigmou Olomouc nezklamaly. Pulpitovi svěřenci si na jihu Čech moc neškrtli. „My jsme věděli, že k nim musíme přistupovat trochu tvrději a možná právě s tím se neuměli vypořádat,“ uvažuje devětadvacetiletý sympatický Slovák.
Máte za sebou první ligový zápas v dresu Dynama. Jaký z něj máte pocit?
Samozřejmě jsem spokojený, že jsme vyhráli a body zůstaly doma. Myslím si, že zvláště v prvním poločase jsme předváděli dobrou hru a zaslouženě soupeře porazili.

Z tribuny to vypadalo, že jste hráli skvěle…
Nevím, jestli byl náš fotbal úplně skvělý, ale první poločas se nám určitě hodně povedl. Ve druhém jsme trochu polevili, ale zase jsme hráli ze zajištěné obrany, takže svůj účel to rozhodně mělo.

Když bychom spojili v grafu výkonnosti Dynama první přípravný duel a ligový zápas s Olomoucí, byla by výsledná úsečka hodně strmá. Souhlasíte?
Je pravda, že některé zápasy ze začátku přípravy se nám nepovedly. Bylo to způsobené hlavně tím, že tu bylo nové mužstvo, zkoušelo se plno hráčů a půlka týmu se prakticky neznala. Od té doby, co se vědělo, kdo z hráčů tu zůstane, šla naše výkonnost nahoru a v posledních přípravných zápasech už jsme předváděli dobrý fotbal. Zápas prvního kola byl asi vrchol, v což jsme samozřejmě doufali.

V ligové premiéře nové sezony jste Sigmu přehráli vcelku snadno. Soupeř asi nehrál tak dobře, jak jste předpokládali, že?
Olomouc se snaží hrát systémem 4-3-3, spíše technický fotbal. My jsme věděli, že k nim musíme přistupovat trochu tvrději a možná právě s tím se neuměli vypořádat. Díky tomu to mohlo vypadat, že jsme byli o tolik lepší.

Skoro před měsícem jste se s Olomoucí střetli na turnaji v Nové Včelnici a prohráli jste 0:1. Vzpomínáte?
Vzpomínám si na něj. Tehdy se ale stále zkoušelo plno hráčů a byli jsme absolutně nesehraní. Ty dva zápasy bych ani neporovnával.

V neděli jste patřil k nejlepším hráčům mužstva a i trenér Cipro vysekl při tiskové konferenci poklonu na adresu vaší skvěle dovedené černé práce. Byl právě tohle váš úkol?
Ze záložní pětice, která hrála, jsem já ten nejdefenzivnější. Dá se tedy říct, že hraji klasického štítového záložníka.

Hlavním úkolem bylo eliminovat silný střed hřiště, kde má Sigma velkou sílu. I kvůli tomu jste hráli s osamoceným Tomasem Radzinevičiusem vpředu?
Dá se říct, že ano. Hráli jsme na jediného koncového útočníka a toho se snažili zásobovat míči a doplňovat Vozi a Marek Jungr.

Jak si právě s těmito dvěma hráči ve středu hřiště rozumíte?
Já myslím, že spolupráce klape. Oba jsou to velice dobře technicky vybavení hráči. Navíc Vozi má hodně zkušeností. Věřím, že ani oni nemají problém hrát se mnou.

Vy patříte k několika hráčům, kteří se museli při testování poprat o místo v kádru. Spadl vám tímto zápasem definitivně kámen ze srdce, že máte nové angažmá v první české lize?
Já už jsem v podstatě po týdnu, co jsem tu byl na zkoušce, věděl, že zůstanu. Nedělal jsem si z toho hlavu, protože i kdybych tady nezůstal, tak by se svět nezhroutil. Měl jsem i nějaké další nabídky, takže bych snad bez fotbalu nezůstal, ale samozřejmě jsem moc rád, že tady můžu být.

Můžete zmínit, co to bylo za nabídky?
Měl jsem tak na osmdesát procent jistou druhou izraelskou ligu. Finančně bych si asi polepšil, ale fotbalová kvalita je tady rozhodně vyšší, takže jsem rád, že můžu hrát v Budějovicích.