Nastoupil jste do rozběhlého zápasu ve 41. minutě. Jak jste se přizpůsobil průběhu hry?
Vždy záleží na průběhu zápasu. Když je tým rozjetý a daří se mu, tak se do hry naskakuje mnohem lépe, než když jsme v situaci, jako nyní. Samozřejmě to nebylo takové, jako kdybych nastoupil od začátku, ale snažil jsem se na to nemyslet. Chtěl jsem kluky podpořit vstřelenou brankou, což se mi nepovedlo.
V utkání jste měl několik střeleckých pokusů, jenže vždy jste střílel nad branku. Mrzí vás promarněné šance?
Bohužel, s Baníkem jsem vždy v dobrých možnostech přestřelil. Za týden hrajeme na Slovácku a musím to do té doby srovnat. Je to škoda. Tři body jsme nutně potřebovali a měli jsme na ně. Ty body, co jsme ztratili, musíme nahnat někde jinde, což bude samozřejmě hrozně těžké.
Dostával jste se do šancí i díky tomu, že si soupeř více hlídal Zdeňka Ondráška a na vás trošku zapomínal?
To nevím. Měl jsem za úkol hrát podhrotového útočníka, takže se na mě obránci tolik nestahovali a měl jsem více prostoru. Zdeněk odvedl spoustu jiné práce. Sice se nedostal do tolika šancí jako obvykle, ale udržel spoustu balonů a hodně toho naběhal. Určitě nám pomohl, jenomže jinak, než jsme od něho zvyklý.
V poslední minutě běžel sám na branku hostující Kraut, co jste si říkal tou dobou?
(usměje se). To už jsem se pomalu modlil. Kdybychom s Baníkem prohráli, tak už by to bylo opravdu hodně, hodně špatný. Naštěstí při nás někdo stál a balon zastavilo břevno.
Po Malcharkově vyloučení se vám naskytla přesilovka. Šla z ní vytěžit vítězná branka?
Chtěli jsme z toho něco vytěžit, bohužel se nám to nepovedlo. V situaci, ve které jsme, to bylo pro nás možná ještě těžší, než kdybychom hráli proti jedenácti. Ta nervozita nám všem svazuje nohy, ať už si to připouštíme, nebo ne. Myslím si, že každý odevzdal na hřišti maximum, jenže z mnoha šancí jsme žádnou branku nevstřelili. Máme alespoň bod a musíme v dalších zápasech zabrat, abychom těch bodů měli na svém kontě víc.
