Konečně. Epidemiologická opatření se postupně rozvolňují, už se mohou konat i předzápasové ceremoniály. Dynamo nezapomnělo na životní jubileum klubové ikony Josefa Jodla a před výkopem zápasu s Plzní mu předalo dres s číslem 70. „Už by tam pomalu mohlo být jednasedmdesát,“ smál se legendární zadák, jenž přebíral dárky od generálního sekretáře klubu Milana Čadka.

Černobílým barvám byl Josef Jodl věrný téměř sedmnáct sezon. Za ta léta prožil s týmem ze Střeleckého ostrova jak boje ve třetí a druhé lize, tak památný postup v pětaosmdesátém roce mezi ligovou smetánku. S kapitánskou páskou dovedl Dynamo do ligy po 37leté odmlce. Na fotbalovém trávníku si vysloužil pověst tvrdého a nekompromisního obránce.

Na hřišti si člen Síně slávy Dynama a Jedenáctky století dokázal zjednat respekt. „Stávalo se, že se z klubů ptali, jestli nastoupí Jodl, Havel, Melka, takový měli strach. Do té obrany se báli vlézt. Dneska bychom to asi hrát nemohli s těmi kartami. Hrál jsem fotbal, jak jsem ho hrál, zdravě, důrazně. Chodil jsem do soubojů přímo a rovně čelem, zranění vznikají většinou, když někdo uhne. Kdo byl první, vyhrál, kdo přišel pozdě, měl smůlu,“ vypráví řízný stoper.

Už v šestnácti letech hrál coby benjamínek za mateřský SK Čtyři Dvory. Dvouletou vojnu si odkroutil pod někdejším skvělým plejerem Františkem Házlem v Hraničáři Č. Budějovice. Jako nejlepší střelec krajského přeboru se vydal na zkušenou do druholigového Jablonce. V říjnu 1972 přestoupil do Dynama a pod koučem Viktorem Lavičkou, další osobností Dynama, postupně přešel z útoku do obrany, kterou před ním dirigovali Karel Knesl s Ivanem Novákem.

S Dynamem prožil kus života. Rád vzpomíná na památné okamžiky. „Na postup do první ligy s trenérem Přenosilem v roce 1985. Nebo když sem přijela Sparta. Lidi tu viseli ze stromů a stožárů. Vmáčklo se sem přes jedenáct tisíc diváků. A hráli jsme s Grigou, Strakou, Skuhravým, Bergerem bez branek. A nemůžu zapomenout ani na pohárové finále v Třebíči,“ vyjmenovává fotbalové vavříny dlouholetý kapitán.

V jihočeské metropoli se dlouho hrála třetí liga. Pomohla reorganizace. „V sedmdesátém sedmém jsme postoupili do druhé ligy a hráli jsme pořád na špici. V osmdesátém pátém se povedlo postoupit, i po tom, co se stalo s Brnem. V premiérovém roce se nejvyšší soutěž podařilo zázračně zachránit,“ říká k postupné cestě mezi elitu, do níž naskočil až ve 34 letech a připsal si za dvě sezony 42 startů a vsítil 3 góly. Kvůli prasklé achilovce vynechal ligový podzim 1986.

Na Střeleckém ostrově si vyzkoušel i další role. Od řidiče autobusu, vedoucího údržby, trenéra a na závěr hlavního pořadatele na ligových zápasech. Jeden a půl roku působil ve funkci asistenta trenéra u prvního mužstva a tři roky vedl divizní béčko, které dovedl k premiérovému postupu do ČFL (1992). Kvůli zdravotním problémům odešel již v padesáti letech do důchodu.

Dynamu stále drží palce a na ligu se snaží chodit pravidelně. Důchodu si užívá na chatě v Lipí. „Jen ta záda mě trápí,“ posteskl si Josef Jodl, jenž v sobotu dokráčel o berlích na hřiště.