Byť co do počtu minut spadal mezi pravidelně střídající hráče, v českobudějovickém mužstvu byl přesto jedním z klíčových mužů. A to nejen na hřišti, ale i v kabině. A stal se také střelcem veledůležitých gólů v klíčových zápasech. „Poslední tři kola před jistotou postupu byla jenom o hlavě. Žádná fotbalovost, žádná krása, hlavně to zvládnout psychicky,“ uvědomuje si Ivo Táborský, hrdina postupového utkání s Chrudimí, kdy dvěma góly během dvou minut otočil stav z 0:1 na 2:1.
Klíčem k posunu mezi elitu bylo báječné jaro a skvělá série dvanácti výher v řadě. „Podařilo se nám rozdělit góly mezi víc hráčů. Na podzim jsem dál pár gólů já, pak měl David Ledecký dlouhou šňůru, ale na jaře se prosadili Provod, Martan, Novák a další. Tým byl velice dobře poskládaný. Hnali jsme se za postupem celou sezonu, podařilo se nám to a jsme moc šťastní,“ zářil Táborský, který dva dny po postupu oslavil 34. narozeniny.
„Na začátku sezony jsme takhle vysoké cíle neměli. Ani nás nenapadlo, že bychom měli tři kola před koncem náskok jedenáct bodů a jistý postup. Postupem času se situace vyvíjela a těší mě, že jsme druhou ligou prolétli suverénně jako Opava či Olomouc v posledních letech. Bez výraznějších zaváhání,“ těší českobudějovického forvarda. Může se zdát, že všechno běželo jako po másle, ale psychicky náročný ročník to bezesporu byl. „Ani v kabině nebylo celou sezonu všechno růžové. Vyskytly se problémy, ale kabina byla tak silná, že v kritických okamžicích držela při sobě. A když bylo třeba, tak jsme si to vyříkali. Jak mi starší hráči, tak mladší, tak trenéři, tak vedení. Všechno si sedlo a fungovalo,“ popisuje nástrahy končící postupové sezony Ivo Táborský.
Ostřílený fotbalista, který prošel i Slavií, Mladou Boleslaví či Teplicemi, vynechal do 27. kola jediný duel, nehrál pak ještě naposledy v Jihlavě. Odehrál v sezoně však jen necelých šest set minut. I tak devětkrát skóroval a na gól tak potřebuje něco kolem šedesáti minut. „Šel jsem tomu naproti, věřil jsem, makal. Byl jsem nespokojený s minutáží. V létě se váhalo, jestli budu v klubu pokračovat, nakonec jsme se domluvili. V létě jsem chtěl odejít já, ale trenér Horejš si dupl, že mě v týmu chce a potřebuje. A to je kouzlo úspěšného trenéra. Udělat ve správný moment správné rozhodnutí,“ oceňuje Táborský současného kouče Dynama a svého bývalého spoluhráče.
„Trenérský štáb dělal celou sezonu dobrá rozhodnutí. Pomohl tomu asistent Jirka Kohout a trenér brankářů Pavel Průša, ale mám moc rád i Jirku Lercha za jeho nadhled a pohled na fotbal. Pavel Průša neskutečně posunul Jindru Staňka. Celkově si vše sedlo. My kluci v kabině jsme viděli, že trenéři drží při sobě. A cítili jsme se skutečně jako jeden velký tým,“ nechává Ivo Táborský nahlédnout pod pokličku vztahům v kabině i realizačním týmu.
Úspěšná sezona 2018/19 měla svůj základ i na předchozích ročnících, které se Jihočechům nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce. „Učili jsme se, sbírali zkušenosti. Tým zůstal spolu a výborně se doplnil, což je práce Martina Vozábala s Davidem Horejšem. Hráči jako Martan, Provod, Grajciar, to byly skutečné posily. Poslední dvě sezony jsme chtěli za každou cenu postoupit, což nás svazovalo. Tým si sedl až nyní. Když jsem přicházel, podepsal jsem smlouvu na tři roky s tím, že bych chtěl Dynamu pomoci zpátky do ligy. Povedlo se to až na třetí pokus. Nyní jsem prodloužil smlouvu, ligu si v Budějovicích zahrajeme, na což se moc těšíme,“ uzavřel šťastný Ivo Táborský.